Paté

13. června 2017 v 15:11 | slanýslimák |  Z mého života
Dneska opět začínám psát knihu. Tak jakože...

__________-_-_____-___-______-_____-_-_-__-______- --


Jasně. Je patetický začínat svoji knihu výlevy o lásce a je patetický začínat svoji knihu rozborem vlastní patetičnosti. A ani snaha být originální v názvu nikterak nezabrání v bytí neoriginální ve stati. Ale co už. I na PATÉtičnosti lze najít něco chutného (netrvá-li pořád).

Čímž nepopírám, že by jistě stálo za úvahu, kolik čtenářů jsem právě tím zavádějícím názvem získala a kolik jsem jich v prvních řádcích ztratila vlivem kumulování cizích slov jako patetičnost či kumulování. A kolik jich asi odešlo po tomto trapném pokusu být vtipně bystrá?...


__________-_-_____-___-______-_____-_-_-__-______- --

Dneska jsem se nechala uhranout.
Mlela jsem hrozně chytrý blbosti na workshopu ve skautském institutu - někdy fakt nechápu, proč nemlčím - a vedle mě seděl překrásný grafik Tomáš Zahrádka. - Nová modla mého bytí (dosud nekonkrétní, často nevědomé ideály se staly hmotnými!).- Až cestou domů jsem si dovolila o jeho detailech intenzivněji přemýšlet. Byl dokonalý! I tehdy a tam už jsem to ale věděla, stejně jako to, že tohle naše setkání je tak normální, až je (na můj standard) nenormální. Pro jistotu jsem propotila papírovou propisku.
A vůbec... musel ze mě mít taky intenzivní dojem, pot totiž dovršil odér cibule a tepelně upravených sýrů, který mi táhl z pusy, neboť jsem těsně předtím navštívila bageterii a objednala si jednu bruselskou bagetu (OK, let´s be honest - menu).
No a abych to podpořila - až po otevření svého batohu úplně na konec semináře jsem si vzpomněla, že v něm mám zbytek patatas... vůně přismahlých brambor opatlaných majonézou celý ten (ne)poetický dojem ze mě jistě adekvátně podtrhla.

Ale co... Beztak se zná s Brigitou, Norou, Ester... /řiká facebook/
Všechny jsou aktivní, atraktivní a zajímavé.
On je aktivní, atraktivní a zajímavý.
Je to model, co nemá v hlavě nasráno, tedy výjimka potvrzující pravidlo, jímž se jindy běžně utěšuju, když mi přijde svět neúměrně nespravedlivej.

No, pointa není - nebo je jen v konstatování, že jsem objevila not my class muže, můžu si o něm nechat zdát, jdu spát, třeba se probudím do krásy, či pocitu, že můžu být i pro něj akorát...
A přitom blbost, když Brigita, Nora a hlavně Ester! Herečka!
 

Ahojčau odcházejícím

6. června 2017 v 21:18 | slanýslimák |  Z mého života

Milá ---!


Dobrodružství má mnoho podob. Pracovat v Semi--risu je jednou z nich. (Vstřebávat hory nových informací, pravidelně dávat svou kůži všanc třiceti krvelačným malým lidem, do toho se snažit být jim co nejlepším vzorem a mít v cajku všechny papíry, výkazy, razítka… to prostě chce kopec schopností, znalostí a odvahy. Good job!)


Rozhodla ses sice nabrat ve svém životě trochu jiný kurs - věz však, že si společného času na lodi Semir--is ceníme a vždy tě zase rády nejen na palubě uvidíme!


Do dalších (moře-/řeko-/oceáno-?)plaveckých temp ti přejeme, aby tě ono dobrodružství, i když v jiné formě, neopustilo. Cesta je cíl - a my doufáme, že výzvy, které tě na ní potkají, budou vždycky znamenat posun tebou vysněným směrem. Nové starty nebývají lehké (víme o tom své), čeká tě nejspíš spousta dřiny. Ale nevěš hlavu! Na začátek se s kouskem vlastního dobrodružství podělíme. Ber ho jako odrazový můstek pro své velké úspěchy!


Hodně štěstí a vždy prima partu okolo ti přejí


Teri a Leny



PS: Z těch lidí, které jsme za rok u Semir--is poznaly, letos odchází sedm (ty, Honza, Pája, Kristýnka, Kamča, Kája, Anča, Jiřina). Když se ještě někdy navzájem uvidíte, můžete dát do kupy své kousky dobrodružství a složit tak něco krásného. A potkáš-li se ještě někdy s námi, řekneme ti k tomu třeba něco víc. Možná i v korejštině…

Blog je v současnosti mimo provoz.

11. srpna 2013 v 13:27 | slanýslimák |  K blogu, O blogu, S blogem
Omluvila bych se, ale nechce se mi.

Kam dál

Reklama